Chaos na letních cyklostezkách: 5 věcí, kterými cyklisté a chodci nejvíce riskují

Léto je v plném proudu, takže na cyklostezkách je to dost často o nervy. Borci v aero dresech testují své maximálku, maminky s kočárky vesele špacíruju vedle sebe, bruslaši rozhazují zeširoka rukama a mezi tím vším kličkují ještě pejskaři s vodítky nataženými přes celou šířku stezky. Na cyklostezkách dnes platí právo silnějšího (nebo hlučnějšího). Pojďme se podívat na největší hříchy, kterých se v létě dopouštíme – ať už na kole, na bruslích, nebo při venčení psa.

 

Co říká zákon? Chodec na cyklostezce nemá co dělat

Než si posvítíme na etiketu, ujasněme si jednu věc: čistokrevná cyklostezka (označená značkou s bílým kolem v modrém kruhu) je ze zákona určená pouze pro cyklisty a lidi na koloběžkách či bruslích. Chodec smí na cyklostezku vstoupit jen tehdy, pokud ji přechází kolmo, nebo pokud vedle ní není normální chodník. Kočárky, skupinky debatujících chodců a volně pobíhající psi tam legislativně nemají co dělat.

Jiná situace je na společné stezce pro chodce a cyklisty (označené značkou s bílým kolem a chodci v modrém kruhu). Tam musí cyklisté brát na chodce ohled a nesmí je ohrožovat, chodci jim zase nesmí bezdůvodně překážet v jízdě. Praxe je ale zase jiná.

 

 

1. Pozor na peloton aneb jízda vedle sebe

Pro někoho je kolo je společenská věc. Chce probrat, co bylo v práci nebo jaký byl víkend. Ale cyklostezka o šířce dva metry není etapa Tour de France, kde pro vás uzavřou provoz. Jízda dvou a více cyklistů vedle sebe je nejspolehlivější způsob, jak zablokovat oba směry. Pokud se proti vám žene někdo třícitkou a vy se nestihnete zařadit za sebe, v lepším případě si vyslechnete pár peprných slov. V tom horším následuje hromadný pád.

 

 

2. Syndrom neviditelného psa

Vzít psa na cyklostezku není nejlepší nápad. Největším letním strašákem jsou samonavíjecí vodítka. Představte si situaci: majitel psa kráčí po pravé krajnici, jorkšír očuchává keře na levé krajnici a mezi nimi je natažená tenká, téměř neviditelná šňůra ve zákeřné výšce 20 centimetrů nad zemí. Pro cyklistu je to dokonalá past.

 

 

3. Zvonek jako zbraň (nebo jeho absence)

Zvonek přináší dva extrémy:

„Tichý zabiják“: Cyklista, který zásadně nezvoní. Prosviští kolem maminky s kočárkem rychlostí 35 km/h ve vzdálenosti 5 centimetrů. Že dotyčné málem přivodil infarkt? Neva, hlavně, že neztratil tempo.
„Agresivní budíček“: Cyklista zuřivě zvoní až metr za zády chodce. Ten se lekne a skočí cyklistovi přímo pod kola.

 

 

 

4. Sluchátka v uších, svět na háku

Oblíbená písnička nebo zajímavý podcast dokážou výjezd zpříjemnit. Ale pokud máte v uších zapnuté potlačení hluku (ANC) na maximum, stáváte se na cyklostezce nebezpečnou překážkou. Když za vámi někdo minutu zvoní, nebo křičí „zleva!“ a vy nereagujete, protože vám v uších hraje hudba, koledujete si o problém.

 

 

5. Široké záběry bruslářů

In-line bruslaši jsou specifická kategorie. Jejich pohyb je přirozeně široký, ale někteří dokážou svým záběrem obsadit celou šířku cyklostezky. Když k tomu přidáte mávání rukama, předjet takového člověka je jako předjíždět kombajn na úzké okresce.

 

 

 

Stačí trochu ohleduplnosti

Letní cyklostezka není závodní dráha ani pěší zóna. Je to kompromis. Pokud přidáme trochu tolerance, zpomalíme tam, kde je hodně dětí, a nebudeme si honit ego, všichni se vrátíme domů celí a v pohodě. A pokud vám náhodou chybí ta správná výbava, která pomůže k bezpečnosti a pohodě na cyklostezce, mrkněte na Mojekolo.cz. Máme pro vás vše od stylových zvonků, až po bezpečné přilby (které byste měli mít na vždycky hlavě).

 

---

 

Mohlo by vás zajímat: