Černá vs. bílá helma: Boříme mýtus o letním "pekle" na hlavě
Venku je třicet pět ve stínu, asfalt sálá a vy v obchodě váhavě saháte po té matné černé přilbě. Jenže v hlavě vám okamžitě naskočí varování: „V černé se mi v létě uvaří hlava!“ Opravdu? Má barva skořepiny na teplotní komfort takový vliv? Je strach z černé helmy opodstatněný, nebo jde o mýtus, který nás zbytečně omezuje ve výběru helmy? Rozhodli jsme se to zjistit.
Šokující rozdíl na povrchu
Dvě helmy, bílou a černou, jsme nechali hodinu na přímém letním slunci a následně změřili teplotu jejich vnější skořepiny. Výsledky byly na první pohled skutečně alarmující. Zatímco bílá helma si udržela relativně snesitelných 45 °C, černá varianta se rozpálila na neuvěřitelných 81 °C. Rozdíl těžko uvěřitelných 36 °C!
To je asi ten důvod, proč lidé černou barvu v létě instinktivně odmítají. Udržet rozpálenou černou helmu v rukách bylo skoro nemožné. Může hlava uvnitř takové "pece" vůbec fungovat? Může.
Vnitřní teplota: Nečekané rozuzlení
Kromě skořepiny jsme změřili i vnitřek. A právě zde experiment přinesl nečekané rozuzlení. Po změření vnitřních prostor jsme zjistili, že v černé helmě je 42 °C, zatímco v bílé 40 °C.
Jak je možné, že se obrovský rozdíl 36 stupňů z povrchu skořepiny uvnitř smrskl na pouhé dva stupně? Vnitřní tlumicí vrstva z EPS (expandovaného polystyrenu) totiž neslouží jen k pohlcení nárazu, ale funguje také jako extrémně efektivní tepelný izolant podobně jako izolace v nízkoenergetických domech – nepustí teplo dovnitř bez ohledu na to, jak moc do povrchu pálí slunce.
I když mohou být dva stupně rozdílu při dlouhé jízdě pro citlivější jedince postřehnutelné, v kontextu původního „pekla“ na povrchu je teplotní rozdíl uvnitř helem téměř zanedbatelný. Barva helmy má tak na skutečné mikroklima uvnitř mnohem menší vliv, než se obecně věří.
Verdikt: Na barvě (skoro) nezáleží
Hlavní závěr testu mluví jasně: na barvě zas tak nezáleží. Pokud se rozhodujete mezi černou a bílou, nemusíte se bát, že by černá barva automaticky znamenala větší přehřívání. Vaše hlava bude díky silné vrstvě izolace v relativním bezpečí před sálavým teplem u obou variant. Sluší se taky dodat, že náš statický experiment zcela opomenul proudění vzduchu během jízdy, které za normálních okolností tepelný rozdíl ještě více stírá.
Výběr helmy raději podřiďte důležitějším parametrům, jako je celková bezpečnost, aerodynamika, správná velikost a především funkční systém ventilace, který odvádí vlhkost a teplo generované samotným jezdcem. Letní vedra budou náročná v sebelepší výbavě, ale barva vaší helmy v tom hraje jen minimální roli. Při nákupu helmy tedy klidně dejte na svůj vkus a styl.
Mohlo by vás zajímat:
Vše, co jste kdy chtěli vědět o cyklistických helmách
Hlava je při nehodách tím nejzranitelnějším místem a z medicínského hlediska už asi nikdo nepochybuje o tom, že helma na kole dokáže zachránit život. Podle BESIPu podstupují cyklisté, kteří nosí helmu, podstupují 19x menší riziko úmrtí než ti, kteří ji nenosí. Shrnuli jsme všechny podstatné informace o cyklistických helmách a přidáváme pár zajímavostí k tomu...
Telefon na řídítkách v létě trpí aneb proč je cyklopočítač lepší než smartphone
Objevovat je super, ale ztratit se už tak skvělé není. Smartphone v držáku, Mapy.com na displeji – jezdit se s tím dá, ale drahý telefon na řídítkách trpí. Obzvlášť v létě. Sepsali jsme 4 důvody, proč je i nejlevnější GPS navigace na kolo lepší než ten nejdražší chytrý telefon.
Pitný režim na kole: Co a jak často pít nejen v letních vedrech
Stejně jako auto s prázdným chladičem, i lidské tělo se bez vody v horku bleskově přehřeje. Udržet se v provozuschopném stavu a užít si jízdu i v parném létě bez pravidelného doplňování tekutin nepůjde. Pokud jezdíte spíš na pohodu, než na výkon, není hydratace na kole žádná věda. Jen se nesmí podcenit.
